Canisterapie

Pomoc potřebným

Canisterapie je mnohdy jednoduše převáděna do srozumitelného laického jazyka jako psí léčba.

Opravdu neznamená nic míň než léčebný kontakt psa s člověkem. Odborní terapeuti se psy navštěvují pacienty v hospicech, domovech důchodců, dětských domovech. Je to metoda, která může pomoci jak dětem, tak i dospělým. Výjimkou nejsou ani lidé s tělesným či mentálním postižením.


Canisterapie přispívá ke správnému rozvoji hrubé a jemné motoriky, k rozvoji verbální i neverbální komunikace, prostorové orientace, koncentrace a ke zdravému rozvoji sociálního cítění. Psi mají obecně velmi pozitivní vliv na duševní rozpoložení, což vám ostatně potvrdí každý pejskař. Zároveň podněcují ke hře a pohybu, dovedou zahnat samotu a splíny, navíc se právem honosí přízviskem nejlepší přítel člověka.

 Canisterapie se využívá u celé řady pacientů, například u těch, kteří mají z jakéhokoli důvodu potíže se sociálním začleněním či s navazováním kontaktů. A právě síla pouta, které odjakživa vzniká mezi psem a člověkem, přispěla k tomu, že se začalo s využíváním psů pro terapeutické účely. takto vznikla právě canisterapie. Pomáhá třeba příliš uzavřeným či citově nevyrovnaným dětem, lidem po prožití traumatu, lidem s handicapem. Při práci s postiženými takto vycvičený pes pomáhá například udržet pozornost pacientů, dále pak asistuje při rehabilitacích, přispívá k rozvoji motoriky a komunikativnosti. Velmi vhodné je aplikovat canisterapii v sociálních a zdravotnických zařízeních, kde pomáhá odbourávat stres z nepříjemného nemocničního prostředí. Pes dokáže v těchto situacích navodit potřebný pocit jistoty a bezpečí. 

Canisterapii můžeme směle nazvat jako léčbu psí láskou, své uplatnění našla také jako podpůrná terapie u lidí s dlouhodobým onemocněním. Návštěvy psů pozitivně ovlivňují psychický stav pacientů, uklidňují, přináší útěchu lidem v terminálním stádiu nemoci. U řady lidí dokáží prokazatelně zlepšit zdravotní stav. Psi však mohou také vytvářet teplo domova a bezpečné zázemí. Když nemocný nebo starší člověk nemá kontakt s lidmi a není ve styku s rodinou, pes může být dokonalou oporou a oddaným společníkem, aniž by k tomu byl speciálně a dlouhodobě cvičen.